úterý 31. května 2016

quiet book I.

Miluju výzvy a proto jsem nemohla odmítnout, když mi moje kamarádka jednu takovou výzvu dala. Chtěla pro svou dceru vytvořit quiet book. Řekla jsem si proč ne, to zvládnu, zasedla jsem k pinterestu a začala sbírat inspiraci. V hlavě a později i na papíře se mi začal tvořit obrázek toho, jak bude samotná knížka vypadat. Jen se mi moc nelíbilo, že valná většina knížek byla z filcu, nějak to ve mě nebudilo moc důvěry. Rozhodla jsem se, že budu šít z plátna a že se s tím nějak poperu, aby mi to šlo pěkně od ruky a zároveň jsem nic neošidila na kvalitě. Všechno to odstartovalo, když jsem se jí pochlubila látkovou knížečkou pro mého tenkrát ještě malého synka, můžete nahlédnout zde. Knížka měla rozvíjet nejen jemnou motoriku, ale sloužit i k procvičení běžných činností a znalostí jako je zapínání knoflíků, zipů, patentků, zavazování tkaniček, poznávání barev a tvarů aj. Vše samozřejmě hravou formou, tak aby mělo dítko pocit, že si hraje, ale přitom se učilo.


Rozhodla jsem se, že pro tříletou ručičku bude ideální velikost knížky A5 tj. malý sešit. Rozměr je tak akorát, aby se na něj vešlo vše podstatné a nebylo to moc malé, takže i šití s tímto formátem bylo moc příjemné. Celá knížka je opatřena zapínáním na cvoček a ušima pro snadné přenášení. Jak už jsme se zmiňovala prvně, všechno jsem se snažila šít z barevného plátna a na vycpání jsem používala vatelín. K dozdobení jednotlivých úkolů jsem potřebovala zip, barevné plastové patentky, suché zipy, korálky, háčky, tkaničky, knoflíky různých tvarů i velikostí, zapínání na řemínek. No a teď už dost řečí a pojďte se mrknout na jednotlivé stránečky :o)

Beruška a květiny


beruška je kulatá kapsa, která se zapíná na zip, jednotlivé tečky se do ní mohou schovat, slouží k procvičení rozepínání a zapínání zipu, plastových patentků je možno klidně i počítat tečky. U květin se trénuje manipulace s knoflíky.

Tvary a pejsek


Jednotlivé tvary se připínají pomocí suché zipu, mohou se na nich procvičovat také rozpoznávání barev. Pejsek má rozepínací obojek, leze na něm trénovat zapínání hodinek nebo pásků.

Pračka a velké prádlo


Pračka opět simuluje kapsu tentokrát se zapínáním na suchý zip, je možné do ní vkládat ponožky nebo oblečení od panenky z následující strany. Oprané ponožky se poté věší na prádelní šňůry kromě přiřazování správné barevnosti musí dítko rozlišit ještě pravou a levou ponožku. Suché ponožky poté ukládá dítko do koše na prádlo. Kromě vlastní manipulace si dítko krásně uvědomí i proces  praní prádla :o)

Pokojíček s šatní skříní



Skříň se otvírá na knoflík, uvnitř skříně je na ramínkách ze suchých zipů a kovových háčků zavěšeno oblečení pro panenku, která leží v posteli. Panenku lze vytáhnout jen tak nebo peřinu odklopit rozepnutím postranních knoflíčků. Přikládám tedy fotky otevřené skříně a jednotlivých modelů :o)



Bota a hlava


Na botě jdou krásně zavazovat tkaničky. Hlava je uzpůsobena k vytváření nejrůznějších účesů.

Počitadlo a puzzle


Počitadlo je vyrobeno z různých knoflíčků a korálků v počtu od 1 do 10, jednotlivá číslice se přiřazují pomocí suchého zipu vedle počitadla. Puzzle je jednoduchý obrázek rozdělený na 4 části, správným složením vznikne obraz.

Na zadní straně je kapsa do které je možno uložit jednotlivé části z knížky nebo cokoliv jiného.


Protože knížka je interaktivní lépe asi doceníte její funkčnost na videu.




Vzhledem k tomu, že jsem s knížkou sklidila velký úspěch netrvalo dlouho a tvořila jsem další, tentokrát pro neteř mé snachy. Většina stránek se opakovala, ale protože ráda tvořím originály, tak jsem některé úkoly zaměnila. Přikládám tedy obrázky pro další inspiraci.

Tkaničky

Provlékání


U šnečka si jde procvičit hned dvě dovednosti. První je provlékání tkaničky jednotlivými poutky. Druhé je posouvání kuličky závity šneka na ulitě.  

Zvířátka


Zvířátka jsou moc super, složením uší a hlavy vzniknou 4 zvířátka, pes, kočka, myš a zajíc. Bohužel nemám lepší fotku z knížky, tak přikládám foto z didaktické kostky mého synka, ale o tom zase někdy příště :o)


Snad se Vám knížka líbila. Pokud ano, už teď Vám mohu prozradit, že se můžete těšit na další, tentokrát pro chlapečka, jakmile budu mít hotovo, určitě se Vám pochlubím :o)

Hezký den

úterý 24. května 2016

Chipboard rámeček s chrastidlem

Už se Vám to taky stalo? Tvoříte stránku a najednou zjistíte, že by se Vám hodil chipboardový rámeček, ale buďto žádný nemáte, nebo se Vám nehodí barevně či velikostně. Není problém, vytvořte si svůj vlastní. Dokonce si z něj můžete vytvořit i chrastidlo. Není to nic těžkého, jak na to? Mrkněte na můj postup :o)
video

Co budeme potřebovat

Obyčejný tvrdý papír
Papír hodící se k vašemu projektu
tužku
lepidlo (Herkules nebo Glossy Accent, jak je kdo zvyklý myslím, že i Kores by stačil)
oboustrannou lepicí pásku
zaoblovač rožků
nůžky
knihařskou kost
- pokud budete chtít z rámečku udělat chrastidlo budete ještě potřebovat
průhlednou fólii (z euroobalu nebo jakého kolik jiného obalu např od razítek, ozdob, kitu aj.)

Na papír si nakreslíme rámeček takové velikosti, aby nám vyhovoval a dovnitř si nakreslíme ještě jeden o 0,5cm menší. Na kousku papíru si zaoblíme roh, který použijeme jako šablonu a podle ní zaoblíme rohy vnitřního rámečku, protože tam se raznicí nedostaneme je potřeba si je kulaté vystřihnout:o)


Vystřihneme si rámeček zaoblíme mu všechny rohy a střed rámečku si také vystřihneme. Těchto rámečků budeme potřebovat 5 z bílého papíru a jeden z barevného papíru.


Pokud máte vystříháno slepíme lepidlem bílé rámečky přesně na sebe. Pokud nechceme dělat z rámečku chrastidlo nalepíme i poslední barevný rámeček. Hrany objedeme knihařskou kostí, aby se zaoblily. Ze spodní strany si nalepíme oboustrannou lepicí pásku a rámeček použijeme.




V případě, že chcete vytvořit chrastidlo, tak na bílý rámeček nalepíme obostrannou lepicí pásku (nešetříme), je potřeba oblepit celý obvod, aby se nám z rámečku nic nevysypalo. Rámeček přilepíme na fólii a obstřihneme. Opět nalepíme oboustrannou lepicí pásku a přilepíme vzorovaný papír (v mém případě bílá strukturovaná čtvrtka).


Ze spodní strany opět nalepíme oboustrannou lepicí pásku, opět je potřeba nevynechat, žádné místečko. Do rámečku nasypeme např.: třpytky, písek nebo v jako v mém případě rýži, opatrně odlepíme ochrannou fólii z pásky a nalepíme dno rámečku, v tomto případě záleží jen na Vás, jaký použijete papír. Záleží na umístění, já jsem použila stříbrný, aby rýže krásně vynikla. Pokud chcete, aby Vám prosvítal podkladový papír, tak nalepíte opět průhlednou fólii.



Hotové chrastidlo umístěte za pomocí oboustranné pásky nebo např. glossy accent lepidla na Váš projekt. Efekt bude zaručen.


Hezký den a plno úspěchů při tvoření přeje


středa 18. května 2016

Scrapbooková výměna

V měsíci březnu vyhlásilo Papero amo akci s názvem scrapbooková výměna. Bylo to natolik lákavé, že jsem se nemohla nezúčastnit. Celá akce byla svým způsobem obrovská challenge. Všechno bylo naprosto dokonale zorganizováno, ale zároveň zahaleno do tajemství. Do poslední chvíle ani jedna z nás nevěděla pro koho tvoří stránku a kdo tvoří stránku pro ni. Prvním úkolem bylo vybrat jednu nebo dvě fotografie a společně s bližšími informacemi týkající se např.: doby kdy byla pořízena, akce, místa, jména atd. měly být zaslány na jejich email. 


Následně byly jednotlivé účastnice rozlosovány a na výměnu jim byl poslán email s informacemi a fotografiemi jiné účastnice. Zadání bylo jasné, vytvořit 30“ stránku s fotkou někoho úplně cizího. Říkáte si odvaha, no tak to máte pravdu. Odvahu to opravdu chtělo. Přestože jsem email dychtivě otevřela hned, když mi můj mobilní telefon zahlásil, že mám novou zprávu, musela jsem si vše nechat pěkně projít hlavou, než jsem se pustila do samotného tvoření. A co vlastně obsahoval email, jste zvědaví? Nebudu Vás napínat :o) Obsahem byla tato fotografie pejska a k ní následující komentář.

 
Jedná se o fotku našeho psíka Maxe. Fotka je ze soboty 20.2.2016. Po pátečním celodenním sněžení jsme ráno vyrazili na procházku ve sněhu, když alespoň na chvíli k nám dorazila konečně zase zima. Foceno je to v parku pod Frýdeckým zámkem.  


Hezký večer, zdraví 

Marie K. 

Fotku jsem si malinko upravila a vytiskla, přece jen s fotkou v ruce se lépe přemýšlí. A že se mi toho honila hlavou pěkná spousta. Tak zaprvé, malinko mi spadl kámen ze srdce, když na mě z fotky vykoukl pes. V tomto případě určitě výhra, o trošku méně zodpovědnosti než rodinná fotografie :o) Pes si asi stěžovat nebude, že jsem se mu netrefila do vkusu :o) 
Za druhé, na fotce je sněhová nadílka, to tak trošku svádí k zimní stránce plné modré barvy a vloček, zdálo se mi to hodně prvoplánové, odložila jsem proto fotku na polici, tak abych na ni viděla, když půjdu kolem a nechala vše řádně uzrát. Samozřejmě jsem nezapomněla prolistovat pinterest, jestli tam na mě nebafne nějaký super layout, ale když nevíte co hledáte, hledá se to opravdu špatně. Všechno teda zůstalo jen na mně.

Čím víc jsem kolem fotky chodila, tím víc ve mně narůstal pocit, že bych měla celou stránku barevně sladit s Maxem, ale přesto zachovat malinko i tu sněhovou atmosféru, možná i proto, že letošní zima byla na sníh skoupá a tak si to zasloužilo zaznamenat. Bylo rozhodnuto, stránka bude hnědá dozdobena vločkami. 

Nadešel den dé :o) Posbírala jsem dost odvahy a chutě k tvoření. Prohrabala jsem své scrap zásoby a udělala si hromádku potencionálního materiálu a je tu další problém, nic s bílými vločkami, jak jsem zamýšlela. Nevadí, tak si papír ozdobím razítky. Jenže razítka byla moc drobná na to, abych s nimi vytvářela pozadí. Opět jsem se dala do hledání a našla jsem embosovací kapsu s vločkama. Hurá, jenže big shot nevlastním, kapsy projíždím na mlýnku na nudle a tato kapsa se mi bohužel svými rozměry do mlýnku nevejde. Co teď? Když už jsem začínala být bezradná a myslela, že všechno zase uklidím a ke tvoření se vrátím příště. Bleskl mi hlavou nápad, co tak zkusit tu vyvýšenou část kapsy otisknout. Vyzkouším a uvidím. Otisk se ovšem moc nezdařil. Říkala jsem si, že zřejmě díky nevhodnému inkoustu. Rozhodla jsem se učinit ještě jeden pokus tentokrát s embosovacím polštářkem a bílým práškem. Výsledek byl víc než dostačující. Klidně si to vyzkoušejte doma:o)


Podklad by byl a teď už hurá do tvoření. Malá ukázka pracovního nepořádku s rozvržením stránky.



Tužkou jsem si udělala pomocné značky, abych věděla, kam narazítkovat pozadí, abych mu dodala malinko mrazivého nádechu, když už má být stránka trošku zimní.


Samozřejmě jsme si nemohla odpustit ani šití na stroji, což je moje druhá láska. takže jsem proužky obšila entlovacím stehem.



A protože šití je samo o sobě dost zdobné, tak už jsem zdobila jen decentně  za pomoci razítek (mimochodem jedno je natištěno za ořezu z fotky) a výrazného journalingu, ač na svých stránkách téměř journaling nepoužívám, tak tady se mi vysloveně hodil. 

Musím uznat, že jsem celou dobu měla pocit, že to je velká zodpovědnost a možná i troufalost tvořit stránku pro někoho jiného. Takže doufám, že stránka Marušku potěší. A tady už máte výsledek mého snažení.



Pokud by si chtěl někdo prohlédnout všechny stránky z výměny můžete na blogu Papero amo. Chtěla bych holkám za organizaci moc poděkovat, byla to super zkušenost. A protože už mi přišla i adresa na Marušku, tak jsem včera stránku pečlivě zabalila a hurá na poštu. Pevně doufám, že když bude číst tyto řádky, bude mít svou stránku už v ruce.


Hezký den

sobota 14. května 2016

Látková knížka pro miminko

Quiet book

Když jsme dostali první miminkovskou knížku, jednalo se o klasickou umělohmotnou. Prcek ji milovala, ale mě ta umělotina k srdci moc nepřirostla, je sice praktická, snadno omyvatelná, ale jinak nic víc.

Rozhodla jsem se ušít pro Šimonka knížku, která bude víc rozvíjet jeho jemnou motoriku a na pohmat bude příjemnější a nabídne mu více podnětů nejen vizuální. Chtěla jsem, jak já s oblibou říkám "žužlací knížku". Prostě jsem toužila pro svého tříměsíčního synka pořídit nějakou knížku, kterou když oslintá, popřípadě na ni ublinkne, tak ji jednoduše vezmu, hodím do pračky a operu. Rozhodla jsem se pro látkovou knížku, na trhu mi nic nevyhovovalo a když už jsem na něco narazila, tak se mi cena zdála dosti neúnosná.


A tak jsem si jedno krásné odpoledne, kdy prcek vychrupkával sedla k šicímu stroji a dala se do práce. Protože mám chlapečka, rozhodla jsem se pro domácí zvířata. Chtěla jsem si práci co nejvíce zjednodušit, takže jsem velmi stylizovala, na druhou stranu, každé zvířátko má nějaký ten prvek, který byl příjemný pro malé prstíčky. Vystačila jsem si opravdu s málem, potřebovala jsem zbytky různobarevných a různě strukturovaných látek, pár stužek, knoflík, kulatou gumičkou a zbytky vlny a kulatých šňůrek, pískátko.

Na papíře jsem si udělala rozkres a dala se do stříhání a šití. Jednotlivá zvířátka, jsem na stránky přišívala entlovacím stehem, práce mi šla opravdu pěkně od ruky. Tvary jsem volila co nejjednodušší bez zbytečných detailů. Celkem má knížečka 4 listy tedy 8 zvířátek. A teď už si můžeme jednotlivá zvířátka představit.

Titulní stránka - kačenka se šustícím křidélkem, vlnky na rybníčku jsem vyšila na šicím stroji a očičko domalovala textilním černým fixem. Uvnitř stránky je schované pískátko, které má imitovat zvuk kačky :o)


První dvoustrana se skládá z neobvyklé dvojice. Najdete na ní  pejska s boudou a prasátko.


Pejsek je na vodítku a může se schovat do boudičky. Musím uznat, že to byla nejvíc oblíbená stránka, pejsek byl pravidelně zmáčen slinami malého Šimonka a všem jeho nátlakům, vždy odolal :o)

 

Prasátko je malinko vycpané vatelínem, má natahovací ocásek, odklápěcí uši a místo rypáčku velký knoflík a hned po pejskovi to bylo nejoblíbenější zvířátko. Knoflík hrál prim a já jsem ráda, že jsem si dala tu práci jej pořádně přišít, aby odolal silným malinkým prstíčkům.


Uprostřed  knížečky našly své místečko kočka s ovečkou.


Kočka má opět odklápěcí ouška, je ušitá z dětského plyše, který imituje hebkost srsti. Jedinou dominantou jsou fousky z kulaté šňůrky.


Ovečka je udělaná z látky, která imituje vlnu, obšitá je opět ozdobným stehem na šicím stroji a detaily jsou dokresleny černou textilní fixou.


Na poslední dvoustraně je koník a kravička.


Koník je velmi zjednodušený, hlavní prim hraje bujný ocásek a hříva z vlny.


Kravička je z bílé látky dokreslena černou fixou, tlamičku má vycpanou a odklápěcí, ouška jsou ze složené stuhy a na krku se jí kolébá pořádně zabezpečená rolnička, jediná drobná součást, kterou by mohl prcek spolknout. Vědoma svého prohřešku jsem rolničku kontrolovala pro případ, že by se náhodou měla uvolnit, abych ji mohla odstranit. Musím uznat, že jsem přišívala opravdu kvalitně a díky tomu, že je na krátké a pevné stužce odolala malým prsíčkům naprosto spolehlivě :o) Ocásek kravičky přečnívá z knížky ven.


Osmým a posledním zvířátkem na zadní straně knížky je slepička. Má rozklápěcí zobák a bujný ocas,  kterým by se mohl pyšnit jakýkoliv kohout, no prostě jde o drůbež a záleží na úhlu pohledu :o)


Knížečka je na zapínání na umělohmotný cvoček, uprostřed vrchní části je poutko na provlečení umělého očka, aby se knížka dala připevnit ke kočárku nebo autosedačce.


Přestože už uplynulo hodně vody od doby, kdy hrála tato hračka prim, ještě pořád ji máme založenou mezi ostatními knížkami a čas od času si na ni Šimonek vzpomene a vytáhne ji. Očividně mu má ještě pořád co nabídnout přesto, že už jsou mu dva roky. 

A protože byla doba, kdy jsme bez ní nemohly odejít z domu, není divu, že budila knížečka všude pozornost. Nechala jsem se přemluvit a vytvořila jsem na zakázku dvě knížky pro holčičky. Zakládám si na tom, aby vše co dělám byl originál, snažila jsem se v knížkách udělat malé změny. Ale nebojte, už nebudu v popisu tak detailní, přikládám jen obrázky :o)


A jak jste na tom vy, jaké hračky preferujete pro své děti nebo jim je také šijete? Budu ráda, když se se mnou podělíte o své zkušenosti v komentářích.

Hezký den